Www. ZLO. cz - Potraviny a. s.

Přesvědčivý depresivní pohled na velkopodnikání ve výrobě potravin nejen popisuje jejich nechutnou cestu z polí a stájí ke spotřebiteli, ale zároveň zkoumá ekonomický řetězec, v němž následky zdánlivě levného jídla, kdy hamburger stojí méně než brokolice, nese celý zdravotní a sociální systém.

Ve filmu odhaluje režisér Robert Kenner praktiky potravinářského průmyslu a ukazuje některá fakta o průmyslové výrobě potravin, která byla dosud konzumentům s tichým souhlasem vládních ministerstev utajována. Dokument ukazuje, jak hrstka korporací kontroluje dodávky potravin a často staví vlastní zisk před zdraví spotřebitelů, živobytí farmářů, bezpečnost zemědělských pracovníků a ochranu přírody. Přesvědčivý depresivní pohled na velkopodnikání ve výrobě potravin nejen popisuje jejich nechutnou cestu z polí a stájí ke spotřebiteli, ale zároveň zkoumá ekonomický řetězec, v němž následky zdánlivě levného jídla, kdy hamburger stojí méně než brokolice, nese celý zdravotní a sociální systém. Obsahuje řadu rozhovorů s odborníky na slovo vzatými.

Způsob, jakým se stravujeme, se za posledních 50 let změnil víc, než za předchozích 10 000 let. Ale znázornění využívaná k prodeji potravin zobrazují stále tu samou představu agrární Ameriky. Přijdete do supermarketu a vidíte fotky farmářů, laťkový plot, silo, statek ze 30. let a zelenou trávu. Pořád dokola tahle idylická fantazie. V moderním americkém supermarketu je v průměru 47 000 výrobků. V supermarketu neexistují roční období. Rajčata tu máte celý rok, vypěstovaná na druhé straně světa, sklízená za zelena a dozrávající na ethylenu. Přestože to vypadá jako rajče, je to rajče pouze teoreticky. Je to idea rajčete. MASO A DRŮBEŽ V oddělení masa už nenajdete žádné kosti. Je tu úmyslný předěl, opona, která visí mezi námi a místem, odkud pochází naše jídlo. Průmysl nechce, abyste znali pravdu o tom, co jíte, protože kdybyste to věděli, možná byste to jíst nechtěli. Když sledujete řetězec potravin zpět od těch balíčků masa ve fóliích, zjistíte, že skutečnost je jiná. Skutečností je továrna. Není to farma. Je to továrna. Maso je zpracováváno ohromnými nadnárodními společnostmi, které mají jen velmi málo společného s ranči a farmáři. Naše jídlo pochází z obludných montážních linek, kde se hrubě zachází jak se zvířaty, tak s pracovníky. A potraviny se tak staly mnohem nebezpečnějšími; díky způsobům, které jsou nám úmyslně zamlčovány. Máte malou skupinu nadnárodních společností, která ovládá celý potravinový systém. Od semínka po supermarket - získávají vládu na potravinami. Není to jen o tom, co jíme. Je to o tom, co smíme říkat, co smíme vědět. V sázce není pouze naše zdraví. Společnosti nechtějí, aby farmáři mluvili. Nechtějí, aby se o tom mluvilo. POTRAVINY, a.s. FAST FOOD DO VŠECH POTRAVIN Co třeba chutný kuřecí sendvič z pravě uvařených kuřat? AUTOR NÁRODA FAST FOODŮ Víte, to je dobrý nápad, ale co bych si dal nejraději, je burger. Dobře. Mým oblíbeným jídlem zůstal až do dneška hamburger s hranolky. Neměl jsem ani ponětí, že hrstka společností změnila, co jíme a jak své jídlo vyrábíme. Tohle jídlo jsem jedl celý život, aniž bych měl ponětí, odkud pochází, aniž bych měl ponětí, jak je tento průmysl mocný. A byla to tahle myšlenka světa, který je nám záměrně skrýván. Myslím, že jedním z důvodů, proč jsem se stal investigativním novinářem, bylo stáhnout tuto oponu, odkrýt roušku z důležitých věcí, které před námi skrývají. Celý systém potravinářského průmyslu začal fast foody. Ve 30. letech 20. století vznikl nový druh restaurací, který se nazýval drive-in. Bratři McDonaldové provozovali velice úspěšný drive-in, ale rozhodli se snížit náklady a zjednodušovat. Takže vyhodili všechny servírky, zbavili se většiny položek v menu a vymysleli revoluční způsob, jak vést restauraci. V podstatě zavedli systém z továren v kuchyni restaurace. Vycvičili každého pracovníka, aby dělal jen jednu činnost pořád dokola. Protože měli pracovníky jen na jednu činnost, mohli jim dávat nízkou mzdu a snadno je nahradit. Bylo to nízkonákladové jídlo, dobře chutnalo, a tyto fast foody bratrů McDonaldů zaznamenaly ohromný úspěch. BRATŘI McDONALDOVÉ Tato mentalita stejnosti, uniformity a nízkých cen má při použití v širokém rozsahu mnoho nezamýšlených důsledků. Jestliže je McDonald's největším odběratelem hovězí sekané ve Spojených státech a chce, aby jeho hamburgery měly všude stejnou chuť, změní to způsob, jakým je hovězí sekaná vyráběna. Společnost McDonald's je největším odběratelem brambor a jedním z největších odběratelů vepřového, kuřecího, rajčat, salátu, dokonce i jablek. Tyto převeliké řetězce fast foodů potřebují veliké dodavatele. V podstatě jen hrstka společností ovládá náš potravinový systém. V 70. letech pět největších zpracovatelů masa ovládalo pouze asi 25 % trhu. Dnes největší čtyři ovládají víc než 80 % trhu. To samé se děje s vepřovým. I když se nestravujete ve fast foodech, jíte dnes maso, které je vyráběno tímto systémem. ČERSTVÁ FARMÁŘSKÁ SLANINA Koukáte se na obaly a vidíte: "Farmář tohle, farmář tamto..." Ve skutečnosti jsou tu jen tři nebo čtyři společnosti, které ovládají maso. Nikdy v našich dějinách nebyly potravinářské společnosti tak velké a mocné. Například Tyson je největší společností na zpracování masa v dějinách lidstva. Průmysl kompletně změnil způsob chovu kuřat. Nyní kuřata vyrostou a jsou zabita za polovinu času, než tomu bylo před 50 lety, ale jsou dvakrát tak velká. Lidem chutná libové maso, takže předělali kuře, aby mělo větší tělo. Změnou neprošla pouze kuřata, ale i farmáři. Chovatelé kuřat dnes už svá ptáčata neovládají. Společnostem jako Tyson kuřata patří ode dne, kdy se vylíhnou, až do dne, kdy jsou zabita. Ukážu vám vrcholek. - Tohle je... - Národní drůbežářská komise. Drůbežářský průmysl nastavil model sjednocení, výroby, zpracování a marketingu výrobků, který dnes ostatní odvětví následují, protože vidí, že jsme dosáhli ohromných úspor. Svým způsobem neprodukujeme kuřata, produkujeme potraviny. Celé je to vysoce mechanizované. Takže všechna kuřata, která odcházejí z těchto farem, mají téměř stejnou velikost. Tento systém intenzivní výroby produkuje spoustu potravin na malém prostoru za velmi dostupnou cenu. Teď mi řekněte, co je na tom špatného. OKRES McLEAN, KENTUCKY Po úpadku tabáku se mnoho farmářů z Jihu přeorientovalo na chov kuřat. Vůně peněz. VINCE EDWARDS CHOVATEL TYSONU Tady stojí 16 kurníků. A Chuckův syn má čtyři tamhle nahoře. Příchod drůbežářského průmyslu pomohl celé zdejší společnosti. Tady jsou moje kurníky. Mám okolo 300 000 kuřat. Co chceš? Máme smlouvu s Tysonem. Chovají kuřata už spoustu let. Je to věda. Museli to celé vymyslet. Když můžete kuře vychovat za 49 dní, proč byste chtěl takové, které roste 3 měsíce? Víc peněz do kapsy. Tahle kuřata nikdy nespatří denní světlo. Jsou celý život potmě. Vince se nabídl, že nám ukáže vnitřek kurníků. Ale po několika návštěvách zástupců Tysonu změnil názor. Myslíte, že nechtějí, abychom se podívali dovnitř? Nevím. Kdybych to věděl, řekl bych vám to. Bylo by dobře, kdybyste mohli vidět, co skutečně děláme, ale pokud chcete jít dovnitř, nejde to. Tyson odmítl pro tento film poskytnout rozhovor. Jen jeden z tuctů farmářů, kterých jsme se ptali, povolil filmování v kurníkách. Rozumím, že farmáři nechtějí mluvit, protože podnik si může dělat, co chce, jen dokud dostává zaplaceno. Takže ovládají všechno. Ale dosáhlo to bodu, že prostě není správné, co se děje, a já se právě rozhodla. Řeknu to, co říct musím. Rozumím, proč to ostatní udělat nechtějí. Jsem prostě v pozici, kde už to nemá význam. Něco se musí říct. Narozdíl od Vince Carol stále používá staré kurníky s otevřenými okny. Je to tu hnusné. Všude tu létá prach. Povalují se tu výkaly. Tohle není farmaření. Tohle je prostě masová výroba jako na lince v továrně. Když se za sedm týdnů vyvine dvou a půl kilové kuře, jeho kosti a vnitřní orgány nemohou udržet krok s tak rychlým růstem. Spousta těchto kuřat zvládne jen pár kroků a svalí se na zem. To proto, že nezvládnou unést celou váhu svého těla. To je normální. Do krmení se jim dávají antibiotika, která samozřejmě kuřaty prochází. Bakterie si vytvoří imunitu, takže antibiotika už nezabírají. Mám už alergii na všechna antibiotika a nemůžu je brát. ODCHYT SPOLEČNOSTI PERDUE SKRYTÁ KAMERA, 1:00 Když je v kurníkách tma, kuřata se uklidní. Kladou menší odpor při chytání. Tradičně to dělali Afroameričané. Dnes se rozmáhají chytači z Latinské Ameriky. Nelegální pracovní síla. Z jejich pohledu nemají žádná práva, takže si nebudou stěžovat. Společnostem se líbí takoví pracovníci. Je jedno, jestli jsou kuřata nemocná. Všechna kuřata skončí ve zpracovatelském závodu. Společnosti drží farmáře pod palcem kvůli závazkům, které vůči nim farmáři mají. Stavba jednoho kurníku vyjde na 280 000 až 300 000 dolarů. A jakmile učiníte počáteční investici, společnosti neustále vyžadují zlepšování a nové vybavení. A farmáři nemají na výběr. Musejí to dělat, jinak jim vypovědí smlouvu. Takhle si drží farmáře pod kontrolou. Takhle je nutí utrácet peníze, chodit do bank a půjčovat si další peníze. Dluhy stále rostou. Nemít žádné slovo ve svém podnikání je ponižující. Je to jako být otrokem společnosti. Perdue odmítl pro tento film poskytnout rozhovor. Carolina smlouva byla ukončena, když odmítla zatemnit své kurníky. Typický chovatel s dvěma kurníky si půjčil víc než 500 000 dolarů. a za rok vydělá přibližně 18 000 dolarů. KORNOUT MOŽNOSTÍ VÝBĚRU MICHAEL POLLAN AUTOR KNIHY DILEMA VŠEŽRAVCE Myšlenka, že je třeba napsat knihu, která lidem říká, odkud pochází jejich jídlo, je znamením toho, jak moc jsme se vzdálili tomu, čím jsme byli dříve. Podle mě máme právo znát své potraviny. Komu patří? Jak se vyrábějí? Mohu nahlédnout do kuchyně? Když jsem se snažil pochopit potravinářský průmysl, začal jsem velmi jednoduše. Chtěl jsem zjistit původ svého jídla. Když se procházíte supermarketem, to, co se jeví jako hojnost pestrosti a výběru, jimi není. Je to iluze rozmanitosti. Je v tom zapojeno jen několik společností. A jen několik plodin. Co mě překvapilo nejvíce, když jsem sledoval potraviny ke zdroji, bylo, že jsem stále končil na tom samém místě, a tím bylo kukuřičné pole v Iowě. Velká spousta našich průmyslových potravin se ukáže být jen chytrým přeonačením kukuřice. Kukuřice v mnoha podobách dobyla svět. Je to pozoruhodná rostlina. Před 100 lety mohl farmář v Americe vypěstovat 20 bušlů kukuřice na akru. Dnes 200 bušlů není žádný problém. To je obdivuhodný výkon, za který si zaslouží uznání pěstitelé, výrobci umělých hnojiv a výrobci pesticidů. Všichni si zaslouží uznání. V dnešních Spojených státech se na 30 % zemědělské půdy pěstuje kukuřice. Je to výrazně poháněno vládní politikou. Vládní politika nám v podstatě umožňuje prodávat kukuřici pod výrobní cenou. Pravdou je, že jsme placeni za nadprodukci, což je vyvoláno těmito silnými nadnárodními zájmy. Důvodem, proč naše vláda podporuje kukuřici, jsou Cargills, ADMs, Tyson, Smithfield... Ti mají zájem kupovat kukuřici pod výrobní cenou. Využívají svůj zájem a nesmírné množství peněz, které mají, aby lobbovali v Kongresu za udržení Zákona o farmaření. Zákon o farmaření, který by se měl správně jmenovat "Zákon o potravinách", kodifikuje pravidla celého potravinářského hospodářství. Farmářská politika je vždy zaměřena na ty komodity, které lze uskladnit. Pobízíme farmáře, aby vypěstovali tolik kukuřice, kolik mohou, abychom rostli, abychom upevňovali pozici. Dotujeme farmáře podle množství bušlů. Vyrábíme mnoho kukuřice a oni pro ni mají využití. Tady projektujeme naše potraviny. Víme, jak docílit jistých charakteristik, jako chuť a vůně. Skládáme všechny tyto části dohromady a vymýšlíme nové potraviny, které v lednici nezvětrají, nezkazí se. Největším pokrokem posledních let byla isoglukoza, kukuřičný sirup. Dovolil bych si odhadnout, že když se podíváte do regálů supermarketu, 90 % výrobků bude obsahovat buď kukuřičnou, nebo sójovou přísadu, a většina z nich bude obsahovat obě. VÝROBKY Z KUKUŘICE: KEČUP, SÝR, DORTÍČKY, BATERIE, ARAŠÍDOVÉ MÁSLO, KREKRY, DRESINK, COCA-COLA, MARMELÁDA, SLADIDLO, MELASA, DŽUS, OVOCNÝ KOKTEJL, DŘEVĚNÉ UHLÍ, DĚTSKÉ PLENKY, IBUPROFEN, MASO, JÍDLO Z FAST FOODŮ Kukuřice je skvělý surový materiál. Máte velké tučné škrobové zrno, které můžete rozmělnit a znovu složit. Můžete vyrobit kukuřičný sirup. Můžete vyrobit maltodextrin, a diglyceridy a xanthan a kyselinu askorbovou. Všechny ty neznámé přísady zpracovaných potravin. Je pozoruhodné, kolik z nich se vyrábí z kukuřice. Navíc, můžete jí krmit zvířata. Kukuřice je hlavní složkou krmiv, ať už pro kuřata, vepře, dobytek, cokoliv vás napadne. Ve stále větší míře krmíme kukuřicí i ryby, ať už jde o tilápii nebo lososa. Učíme ryby, aby jedly kukuřici. Skutečnost, že jsme měli tak levnou kukuřici, nám umožnila snížit cenu masa. Průměrný Američan sní víc než 90 kg masa za rok. To by nešlo, pokud bychom jako krmivo nepoužívali levnou kukuřici. Protože prodáváte kukuřici pod výrobní cenou, provozovatel výkrmny ji může kupovat za zlomek toho, kolik stálo ji vypěstovat, takže dochází k "odsávání" zvířat ze všech farem na středozápadě. Existuje pavoučí síť cest a železničních drah, po které se celou zemí převáží kukuřice z míst, kde se pěstuje, do těchto SPVZ výkrmen. SPVZ: Soustředěné provozy na výkrm zvířat Krávy nemají evoluční předpoklady, aby jedly kukuřici. Mají jíst trávu. Jediným důvodem, proč se krmí kukuřicí, je, že je velmi levná a krávy po ní rychle tloustnou. ALLEN TRENKLE ODBORNÍK NA VÝŽIVU PŘEŽVÝKAVCŮ UNIVERZITA STÁTU IOWA Kam to strkáte ruku? Do bachoru... To je první žaludek. A... Není... Není tam dobře vidět. Tady je vidět tekutá součást. - Bolí to tu krávu? - Ne. V bachoru jsou milióny mikroorganizmů, bakterií. Zvířata jsou vyvinutá ke konzumaci trávy. Výzkumy ukazují, že jednostranně kukuřičná strava vede k výskytu bacilu E. coli, který je kyselinovzdorný. Jednalo by se o nebezpečnější mutaci E. coli. Takže krmíte dobytek kukuřicí a E. coli, což je velmi běžný bacil, se vyvine, a objeví se jistá mutace a kmen zvaný "E. coli 0157:h7" vstoupí na světovou scénu. Je to výsledek jednostranné stravy dobytka ve výkrmnách a vůbec života ve výkrmnách. Celý den stojí zvířata po kotníky ve vlastních výkalech. Takže když to má jedna kráva, ostatní to chytnou. Když se dostanou na jatka, jejich kůže je obalena ztvrdlými výkaly. A když jatka porazí 400 zvířat za hodinu, jak zabráníte, aby se výkaly nedostaly do poražených zvířat? A tak se dostanou až do masa. A tak to, co předtím vůbec neexistovalo, je najednou v potravinovém systému. NEZAMÝŠLENÉ NÁSLEDKY Fast foodová noční můra se možná stává hrozivější. V Seattlu dnes zemřelo dvouleté dítě. A vrah? Nakažené maso z hamburgeru od Jack In The Box. Dnes bylo celonárodně staženo víc než 140 tun hovězího masa. Čtvrt miliónu kg hovězího masa... Celonárodní stažení hovězího od společnosti ConAgra. E. coli se už nevyskytuje jenom v hovězím, byl nalezen ve špenátu, jablkové šťávě... Způsobily to splašky z našich průmyslových farem. 90 potvrzených případů nakažení E. coli. Za vším stojí sekaný špenát. Tohle je 20. výskyt E. coli v listové zelenině jen v posledním desetiletí. V období Bushovy administrativy byl ministrem zemědělství bývalý přední lobbista za hovězí průmysl; vedoucím Správy potravin a léčiv byl bývalý výkonný viceprezident Národní asociace zpracovatelů potravin. Tyto regulační agentury jsou ovládány právě těmi společnostmi, na které by měly dohlížet. ConAgra, která nedávno stáhla své arašídové máslo kontaminované salmonelou, věděla o problémech ve svých závodech už před dvěma lety. V roce 1972 provedla Správa potravin a léčiv přibližně 50 000 potravinových kontrol. V roce 2006 jich provedla 9 164. Vždy se vyskytovaly kontaminace potravin. Domnívali byste se, že jak je do výroby potravin zapojováno stále více a více technologií, budou potraviny bezpečnější, nikoli častěji kontaminované. Ale zpracovatelské závody jsou stále větší a větší, což vytváří lepší podmínky pro škodlivé patogeny a jejich dalšího šíření. Množství stahovaných mražených hamburgerů nyní dosahuje 11 miliónů kg. Je stahováno tolik masa, že by to stačilo na vyrobení hamburgeru pro každého dospělého Američana. V 70. letech byly ve Spojených státech doslova tisíce jatek. Dnes máme 13 jatek, která zpracovávají většinu hovězího, které se prodá ve Spojených státech. Dnešní hamburger obsahuje části z tisíců různých kusů dobytka semletých do jedné hamburgerové hmoty. Rapidně roste možnost, že jedno z těchto zvířat neslo nebezpečný patogen. Je pozoruhodné, jak bezzubé jsou naše regulační agentury. A právě tak to průmysl chce. Tohle je budova Ministerstva zemědělství. Říkal Josh, kolik času podle něho dostaneme? - Pět minut. - Pět minut... Možná třeba patnáct. Musíme tam být včas. - Začíná to v 16:00. - Dobře. Takže když začnu dělat tohle - nebo šustit papíry, je čas. - Já vím, je čas. Děkuju! Jsem registrovaná republikánka. Vždy jsem byla konzervativní. Nikdy mě nenapadlo, že budu dělat tohle, a už vůbec by mě nenapadlo, že budu tak těsně spolupracovat se svou matkou. - Půjdeme tudy? - Ano, jdeme tudy. Spletla jsem se. Myslím, že máme jít tudy. Můj vztah s matkou dostal zcela nový rozměr. 2 421? A jsme tu. - Ahoj. - Dobrý den. - Těší mě. - Já jsem Pat. - Ahoj, Pat. - Barb Kowalcyková. - Ahoj, Barb. - Po prvním velkém posunu k zavedení potravinových norem byli lidé spokojení. Snížili jsme dotace na Správu potravin a léčiv. Spolehli jsme se v těchto průmyslových odvětvích více na sebekontrolu. A tak jsme vlastně přišli o náš systém. Jste skutečnou bojovnicí za bezpečnost potravin. A to je strašně důležité. Je to pro mě a mou rodinu velmi osobní záležitost. Naše snahy o bezpečnost potravin začaly před 6 lety, když mého dvouapůlletého syna Kevina napadl E. coli 0157:h7. Byl to dokonale zdravý, krásný kluk... Mám tu s sebou fotku, pořízenou dva týdny předtím, než onemocněl. Za 12 dnů od nakažení zemřel. V červenci 2001 jela naše rodina na dovolenou. Kdybychom věděli, co nás čeká, nikdy bychom neopustili domov. Předtím, než onemocněl, snědli jsme tři hamburgery. Našli jsme v jeho stolici krev, tak jsme ho vzali na pohotovost. A oni nám řekli: "Dostali jsme výsledky testu Kevinovy stolice a má E. coli způsobující krvácení." Přišli a sdělili nám, že Kevinovy ledviny selhávají. Léčili Kevina dialýzou. Nesměl pít vodu normálně. Dostali jsme takové houbičky, které jsme namočili do sklenice vody a pak jsme mu je mohli dát. Jedné z nich ukousl roh. Nikdy jste neviděli někoho tak prosit. Prosil o vodu. O ničem jiném nemluvil.

Pokračování