Odstranění negativity

Lehněte si a uvolněte se. Uvědomte si, jaké negativní myšlenky a obrazy vám brání v tom představit si váš cíl uskutečněný. Nebojujte s tím, nesnažte se to tak „necítit a nevidět". Jen pozorujte. Vnitřně si udělejte odstup o jeden krok zpět a tichounce pozorujte. Pokud nevidíte dostatečně jasně, co vás omezuje (strach, pohled atd.) zavolejte anděla a požádejte ho, ať vám umožní vidět sama sebe a váš problém skrze jeho oči. Uvolněte se. Nebojte se. Brzy vám začnou docházet souvislosti.

Jestli jste už unaveni, uvolněte se, dejte si přestávku, dělejte běžné denní věci nebo se jděte prospat.

Jakmile znovu naberete sílu, pokračujte. Dejte si čas.

Opět se uvolněte.

Nyní už možná vidíte, jaké omezující myšlenky a pohledy vám brání k dosažení vlastního cíle a snů. Požádejte anděly, ať vstoupí se světlem do vašich buněk, ať prosvítí příčinu vašich problémů a negativity. Proste za rozpuštění karmy a požádejte Boha o jeho bezpodmínečnou lásku a přijetí. Požádejte Vaše buňky, ať se tomuto procesu maximálně přizpůsobí a otevřou.

Ležte, zhluboka dýchejte (možná se Vám bude chtít brečet - dovolte si to. Prodýchejte bolest, kterou prociťujete při odplavování negativity. Dlaně si položte na hlavu - jednu na čelo a druhou přesně naproti na zátylek hlavy.)

Vnímejte Boží lásku, jak prochází každou vaší buňkou, čistí ji od negativity, přináší sebepřijetí. Jste neustále milováni a bezpodmínečně přijímáni.

Bůh nyní vstupuje do příčin všech Vašich současných negativních pohledů a přesvědčení - je jedno, kde jsou. Vše je uváděno do harmonie a lásky.

Vy pro to nemusíte nic dělat. Jen je třeba umožnit, aby se to dělo. Dovolte to, přijměte to a vnímejte přitékající lásku a hojnost do vašeho života.

Cítíte, jak Bůh léčí každé Vaše zranění, jak jste neskutečně milováni a přijímáni. NEGATIVITA se ROZPOUŠTÍ jako pára a vy víte, že můžete dosáhnout vašeho cíle i snu, protože si to přirozeně zasloužíte.

Možná, že uvidíte, že cílem vašeho snu bylo získat lásku a sebepřijetí. Protože to teď máte, možná vám váš cíl už nepřipadá důležitý. To nevadí. Bylo dosaženo toho, co je třeba. Radujte se z pocitu lásky, sebepřijetí, Boží přítomnosti, všudypřítomnosti andělů a vědomí, že je o vás vždy postaráno a vždy je vám nabízena pomoc.

VŠECHNO, CO SI PŘEJI OD ŽIVOTA MI PATŘÍ.

Autor: Eva Marvánová

Návod na vstup do meditace

Technika léčení - Ho´ oponopono

Zdroj:https://www.transformace.info/

Nesuď - neznáš celý příběh

Kolikrát se Vám v životě stalo, že jste soudili, soudili v dané věci, osobě, události předčasně a později to co se Vám jevilo jako velká smůla, neštěstí bylo s odstupem času jako to nejlepší co Vás potkalo? Uvedu vám jeden příběh, příběh, který mě velmi dávno velice inspiroval a změnil můj pohled na život. Příběh je volné převyprávění příběhu z knihy Tajemství jednoduché cesty od Mabel Katz.

V malé indiánské vesnici žili starý muž se svým synem. Lidé k němu chodíval na radu a byl považován za nejmoudřejšího, až do dne, kdy se spustil řetězec podivuhodné události. Ten den se muž vydal na lov se synem a vrátil se s nádherným hříbětem, které přišlo o matku. Hříbě vyrostlo v krásného hřebce. Všichni říkali. Dědo, ty máš ale štěstí. Štěstí? Možná ano možná ne. Celý příběh neznáte, odpověděl starý muž. Co to říká, jak jen může pochybovat? Divili se ostatní. Náčelník kmene se dozvěděl o krásném hřebcovi a nabídl muži výměnu za hřebce deset z jeho nejlepších koní. Stařec, však výměnu odmítl. Blázen, komentovali rozhodnutí ostatní. Jednoho dne hřebec zmizel. Takové neštěstí, lamentovali všichni. Možná neštěstí možná štěstí, neznáte celý příběh, odpověděl stařec. Přišel o zdravý rozum, soudili ostatní a přestali ho považovat za moudrého. Za dva týdny kůň se vrátil z hor a přivedl s sebou pět dalších krásných koní. Děda má ale štěstí, soudili ostatní. Zda je to štěstí nebo ne, to ukáže život odpověděl stařec. Z radosti mu přeskočilo. Domnívali se ostatní. Mudrcův syn začal koně cvičit a jeden z nich ho shodil na zem tak, že si zlomil nohu. Šaman prohlásil, že nikdy nebude chodit jako dřív. Je to hrozné, taková smůla! Litoval, ho lidé. Ale děda opět pouze svoje. Smůla? Štěstí? Kdo ví. Bolestí se zbláznil! Křičeli ostatní. Druhý den nastoupil kmen do války a všichni zdraví muži museli odejít do boje. Mudrcův syn kvůli svému zranění nemohl nikam. Z bitvy se nevrátil žádný. A tak opět řekli, dědo, vy máte ale štěstí, ztratili jsme muže i syny, taková tragédie. Pouze vy máte všechno, ten kůň byl opravdu požehnání pro vás. Tragédie nebo požehnání? Stále nevíte konec příběhu. Šílenec, co chce slyšet, když naši muži jsou mrtví! Zbytku kmene se zmocnila banda desperátů a zotročila je. Pracovali tvrdě, až živí záviděli mrtvým. Měl jsi dědo pravdu. Kéž bychom byli zemřeli v boji s našimi muži a syny! S ohledem na přítomný okamžik to se tak jeví, ale nesuďte. Stále nevíte, význam tohoto příběhu. Již za okamžik to může být jinak. Lidé se chtěli na něho vrhnout, ale z vnějšku přišel válečný křik. Objevili se muži, kteří byli považováni za mrtvé a osvobodili je z otroctví. Dozvěděli se, že v boji nezemřeli, byli jen v zajetí. Bylo to radostné setkání. Večer u ohně si vzpomněli na dědova slova, že nemají soudit, neznají celý příběh. Ptali se ho, aby jim řekl, jaký je konec příběhu.

Znát celý příběh znamená pozorovat ho ze všech čtyř úhlů, čtyř pohledů: první je pohled oběti: ten vždy volá k odplatě. Druhým je pohled pachatele, vždy tvrdí, že je nevinný, že nemohl dělat nic jiného. Třetím je pohled nezaujatý pozorovatel, který zná názory obou stran. Ví, že každý dělá, co dělá, z nějakých vnitřních důvodů. Pokud by vnitřní motiv pachatele byl dostatečně silný a z jeho vnitřního hlediska ospravedlnitelný, tak by to prostě neudělal. Hovořil jsi o třech pohledech. Kdo by měl být čtvrtým účastníkem? Čtvrtý není z tohoto hmotného světa.

Přečtěte si myšlenky, pocity, emoce a přinášejte je do fyzického světa. Znají naše motivy, vidí do našeho svědomí. Mluví neustále k našemu já, ale my neslyšíme. Netušíme nic o příčinách událostí, i když denně bojujeme s jejich důsledky. Nechápeme jejich smysl, nevidíme v překážkách a starostech jejich smysl. Míjíme každou příležitost něco pochopit, něco se naučit, duchovně vyrůst. Neustále soudíme, i když nám život  stále dokazuje, jak jsou naše soudy chybné. Vzpomeňme událostí kolem koně. Kolikrát jsme řekli, že to je štěstí a v zápětí znovu neštěstí! Proto mějme na paměti: nic není náhoda, všechno jsme si připravili sami. Všechno se děje v pravý čas a na správném místě. Ten čtvrtý pohled, který je vždycky první, je Boží přítomnost nad námi. Proto nesuďme, všechno přijímejme jako příležitost. Prosme, abychom pochopili význam a příčinu událostí, prosme o sílu a pokoru k překonání překážky a lásku, abychom neublížili a zachovali si pokoj v duši.