Jak zarazili lék na artritidu
Walter Last

  Borax je solí slabé kyseliny borité. Jelikož jde o silně alkalickou sloučeninu, je silně alkalický i její roztok, mezi 9-10pH. V žaludku se mění na chlorid sodný a kyselinu boritou. V boraxu je 11,3% bóru a kyselina boritá ho obsahuje skoro dvakrát tolik, 17,5%. Požité bórové sloučeniny jsou rychle a téměř kompletně vylučovány. Kyselina boritá, dříve štědře užívaná jako konzervační činidlo v potravinách, je dnes již pro tento účel ve většině zemí zakázaná a v Austrálii zakázali i její prodej veřejnosti.
Konvenční medicína prý neví, je-li bór pro lidský metabolismus nutný, i když výzkum potvrzuje, že ho lidský organismus potřebuje, a to nutně. Potíže se zodpovězením této otázky spočívají v tom, že bór je přítomen ve všech rostlinách a surových potravinách. Strava s přiměřeným množstvím ovoce a zeleniny dodává 2-5mg bóru denně, ale záleží na oblasti a způsobu pěstování.

  Ve skutečnosti jíme ve vyspělých zemích kolem 1 - 2mg denně. Pacienti v nemocnicích a podobných zařízeních mohou dostávat jen asi 0,25mg denně. Vstřebávání bóru z půdy zabraňují i umělá hnojiva. Přirozeně pěstované jablko může obsahovat 20mg bóru, zatímco jablka z chemií přihnojovaných sadů stěží 1mg. Používání umělých hnojiv společně s nevýběrem potravin náš příjem bóru, ve srovnání s tím, kolik jsme přijímali před 50 - 100 lety, drasticky snížilo. Za nedostatek bóru je zodpovědná i nesprávná příprava jídel. Vodu z uvařené zeleniny, obsahující většinu minerálů, vyléváme a minerály stejně tak odstraňuje komerční zpracování potravin. „Phytic" kyselina v pečivu a vařených luštěninách a obilninách také snižuje vstřebávání minerálů. Z nedostatečného příjmu bóru pak často vyplývají naše mnohé zdravotní problémy.

Zdravotní význam bóru

  Borax a kyselina boritá mají v podstatě stejný vliv na zdraví. Bór má antiseptické, protiplísňové a protivirové schopnosti, avšak pouze mírně protibakteriální. V rostlinách, stejně jako ve zvířatech, je bór nutný, aby se udržovala správná pevnost a funkce pojivových tkání, včetně buněčných stěn. Vyskytuje se v těle ve všech tkáních, ale především v přívěscích štítné žlázy, dále pak v kostech a zubech. Je nezbytný pro zdravou stavbu a funkci kostí a chrupavky. Dále reguluje absorpci vápníku, magnesia a fosforu díky svému vlivu na hormonální funkci přívěsků štítné žlázy. Co je jód štítné žláze, to je bór přívěskům.

  Nedostatek bóru způsobuje hyperaktivitu přívěsků štítné žlázy a nadbytečnou hormonovou produkci způsobující nadměrný obsah vápníku v krvi, který uvolňuje z kostí a zubů. To vede s věkem k zavápnění měkkých tkání, především endokrinních žláz, hlavně šišinky, a také vaječníků, ke křečím a svalové ztuhlosti, k cévní skleróze, osteoporóze, zavápnění ledvin, ledvinovým kamenům a eventuálně k selhání ledvin. Spolu s nedostatkem hořčíku je zásadní příčinou poškození kostí a zubů. Bór má vliv na metabolismus steroidních a zvláště pak sexuálních hormonů. Zvedá nízkou hladinu testosteronu u mužů a estrogenu u žen po menopauze. Také aktivuje vitamin D, čímž mimo jiné zvyšuje příjem vápníku a jeho ukládání v kostech, oproti ukládání v měkkých tkáních. Dále má příznivé účinky v případě potíží s cévním systémem, zrakem, rovnováhou, pamětí a vědomím a na lupénku.

   Německý výzkumník Dr. Paul Gerhart Seeger prokázal, že rakovina běžně začíná zesláblostí buněčných stěn. Vzhledem k tomu, že nedostatek bóru je dnes běžnou záležitostí, může být jednou z hlavních příčin vzniku růstu rakovinných nádorů. Sloučeniny bóru mají protirakovinné vlastnosti a jsou potentním prostředkem proti osteoporóze, zánětům a nedostatku tuků v krvi. Dále je aktivní proti srážlivosti krve a nádorovým agens.

   Tento přehled ukazuje široké spektrum vlivů bóru na naše zdraví. Následovně bych rád popsal některé vlivy do větších detailů.

 

Lék na artritidu podle Dr. Rex Newnhama

  Rex Newnham PhD, D.O., N.D. začal v šedesátých letech trpět artritidou. V té době pracoval ve výzkumu půdy a rostlin v Perthu v západní Austrálii. Standardní léky nepomáhaly a začal se dívat po příčinách v chemii rostlin. Rozpoznal, že v jeho oblasti postrádají mnoho minerálů. Byl si vědom, že bór podporuje metabolismus vápníku v rostlinách a rozhodl se to zkusit. Začal brát 30mg boraxu denně a do tří týdnů všechny bolesti, otoky a ztuhlost ustoupily.

  Oznámil svůj objev zdravotním autoritám, ale ty neprojevily žádný zájem. Nicméně někteří lidé trpící artritidou byli výsledky nadšeni. Jiní však měli strach užívat něco, co neslo označení „jed na šváby a mravence". Poté začal vyrábět pilulky s bezpečně a účinně dávkovaným boraxem.

  Do pěti let již prodával 10 000 balení boraxu měsíčně, bez reklamy, jen díky šíření informace od úst k ústům. Protože už to nebyl schopen dělat podomácku, spojil se s farmaceutickou firmou, aby pilulky dala na trh ona. To byla zásadní chyba. Bylo mu řečeno, že by borax konkuroval podstatně dražším přípravkům a omezoval firemní příjem a hlavně zisk. Protože oslovená firma měla své lidi ve státních zdravotních komisích, zařídili, že Austrálie v roce 1981 vydala nařízení, jímž vyhlásila bór a jeho sloučeniny za jed v jakékoliv koncentraci a Rex Newnham dostal 1000 dolarů pokutu za prodej jedu, což efektivně zarazilo šíření léku na revmatizmus v Austrálii.

  Newnham následně o vztahu boraxu a revmatismu publikoval několik vědeckých prací. Jednou z nich byla dvojitě slepá klinická studie (1985) provedená v Melbournské Královské nemocnici, která vykázala pozoruhodné zlepšení stavu u 70% pacientů, kteří absolvovali celý program experimentu. Pouze 12% z kontrolní placebo skupiny se také vylepšilo. Nebyly pozorovány žádné nepříznivé vedlejší účinky, zato někteří pacienti se pochlubili, že se jim ulevilo od problémů se srdcem a že se cítí podstatně lépe a jsou méně unaveni.

  Další léta zasvětil především výzkumu vztahu mezi obsahem bóru v půdě a revmatizmem. Například zjistil, že ostrovy produkující cukrovou třtinu mají velice nízkou hladinu bóru v půdě kvůli rozsáhlému používání umělých hnojiv. Jamajka má nejnižší obsah a revmatismus postihuje kolem 70% populace. Poznamenal, že kulhá i většina psů. Další je Mauritius s nízkým obsahem bóru a 50% výskytem revmatismu. Denní příjem bóru je v těchto zemích méně, než 1mg denně. Za pozornost stojí i rozdíl ve výskytu revmatismu mezi Indy a původními obyvateli Fidži. Zatímco u Indů živících se převážně rýží pěstovanou na umělých hnojivech je výskyt revmatismu kolem 40%, u původního obyvatelstva, které se živí převážně škrobovinami přirozeně pěstovaných zemních hlíz, je výskyt artritidy na pouhých 10%.

  Půdy USA, Anglie, Austrálie a Nového Zélandu všeobecně obsahují s bídou jen tolik bóru, že do sebe tamní populace dostane jen 1-2mg bóru denně, a artritidou trpí kolem 20% lidí. Na druhé straně Carnavon v západní Austrálii, kde mají vysoký obsah bóru v půdě a vodě, se artritida vyskytuje jen u 1%. Podobně je tomu v Nawgha Springs na Novém Zélandu s velmi vysokým obsahem bóru v léčebných lázeňských vodách, kde léčí revmatizmus. Vysoký obsah bóru mají ve skutečnosti všechny léčivé prameny na artritidu. Obsah v půdě je vysoký i v Izraeli, s výskytem revmatismu 0,5-1%.

  Analýzy ukázaly, že revmatické klouby a blízké kosti mají pouze poloviční obsah bóru oproti běžně zdravým. Stejně tak míza vyživující kloubní chrupavku vykazuje u revmatiků nedostatek bóru. Po dodávání bóru se kosti nadprůměrně zpevnily a ztvrdly, až si chirurgové stěžovali, že jdou podstatně obtížněji řezat. Při dodávání bóru se kosti u člověka i zvířat hojí dvakrát rychleji, než bez něj. Koně a psi se zlomeninami nohou a dokonce i pánve, se zcela uzdravují.

  Borax je účinný i u jiných forem artritidy, jako je mladistvá artróza a systemická lupénka. Dr. Nenham například ošetřoval devítiměsíční děvče s mladistvou artritidou a vyléčil ji během dvou týdnů.

  Píše, že se lidé zbaví problémů s bolestmi a otoky během jednoho až tří měsíců. Potom mohou omezit příjem na jednu až tři (3mg) tablety denně pro údržbu a prevenci. Také se vyjádřil, že pacienti často pocítí Herxheimerovy reakce a že to je vždy dobré znamení. Musí vydržet další dva až tři týdny, než zesílené příznaky artritidy odezní.

  To bylo zajímavé i překvapující. U Herxheimerovy reakce jde o počáteční zhoršení příznaků. Obvykle ji vyvolá uvolňování jedů z rozpadající se kandidy a jiných mykoplazmat do organismu. Jde o velice častý příznak antibiotických léčeb a borax definitivně je výjimečně účinný a silný protiplísňový prostředek. Co mne však překvapuje je to, že k tomu dochází při již tak malém dávkování jako je 70-90mg boraxu. Stejně překvapujícím shledávám, že až 30% lidí s kostním revmatismem registrovalo zlepšení také v případě revmatické horečky a že rozdíl mezi oběma formami artritidy je poněkud neurčitý. Věřím, že u dlouhodobých chronických a odolných případů by mohlo být ku prospěchu použít i další antimikrobiální léčby. Pro další soudržné metody můžete nahlédnout do článku https://www.health-science-spirit.com/arthritis.html nebo nahlédnout do knížečky https://www.the-heal-yourself-series.com ... ritis.html

Osteoporóza a sexuální hormony

  Nedostatek bóru nesmírně zvyšuje vylučování vápníku a hořčíku močí. Doplněk boraxu snižuje vylučování těchto dvou minerálů až o 50%. Vzhledem k tomu, že většina ztráty pochází z kostí a zubů, může být nedostatek bóru hlavní příčinou těchto ztrát a tím osteoporózy a kazivosti zubů. Odhaduje se, že 55% Američanů přes 50 let trpí osteoporózou a že kolem 80% z toho jsou ženy. Celosvětově trpí touto nemocí třetina žen a dvanáctina mužů a je každým rokem příčinou miliónů zlomenin. Krysy s vyvolanou osteoporózou byly krmeny přídavkem boraxu po 30 dní s tím, že jejich kosti pak byly srovnatelné s kostmi zdravých krys kontrolní supiny a skupiny doplňované estradiolem (umělý estrogen).

  Blahodárný vliv boraxu na kosti lze přisoudit dvěma vzájemným jevům. Vyšší obsah bóru v kostech je zpevňuje, společně s normalizací sexuálních hormonů stimulujících růst nové kostní tkáně. Nízké úrovně estrogenu po přechodu jsou považovány za hlavní příčinu vývinu osteoporózy u starších žen. Úbytek testosteronu u mužů probíhá daleko pomaleji, a to se nejspíš odráží i v rozdílu výskytu osteoporózy mezi pohlavími.

  Nedávný výzkum zjistil, že dodávání bóru u žen po přechodu nejaktivnější krevní estrogen, 17-beta estradiol, zdvojnásobí na úroveň dosaženou hormonálním léčením. Stejně tak se u nich více než zdvojnásobila hladina krevního testosteronu. Zatímco u konvenčních terapií s HRT dochází ke zvýšení rizika rakoviny prsů a dalších orgánů, u hormonů pocházejících z vlastní produkce těla, byť i podpořené dodáváním bóru, se tato komplikace nevyskytuje.

  Některé ženy trpí předmenstruačními potížemi kvůli vysoké hladině estrogenu a nízké hladině progesteronu. Proto by se mohly obávat bór použít. Nenašel jsem však žádné důkazy, že by bór navyšoval hladinu estrogenu nad normál. Bór může vyvažovat hladiny sexuálních hormonů podobně jako prášek z kořene Maca. Maca působí na podvěsek mozkový a nejen zvyšuje, ale především vyrovnává produkci sexuálních hormonů.

  Nedávná studie u mužů ve stáří od 29 do 50 let zjistila, že hladina volného testosteronu (té nejdůležitější formy) se denním doplňkem 100mg boraxu po dobu jednoho týdne o třetinu zvýšila. To je zajímavé zejména pro kulturisty.

  Oproti farmaceutické a zdravotnické preferenci chemické kastrace mužů s touto rakovinou, výzkum působení bóru rovněž ukázal, že zvýšená hladina testosteronu je nápomocná při regresi nádorového růstu prostaty, snižování její zánětlivosti a snižování PSA markérů, které jsou hlavním ukazatelem při tomto typu rakoviny. Navíc bylo zjištěno, že se u starších jedinců po bóru významně zlepší vnímavost a paměť, možná právě díky vyrovnání hormonálních hladin a zlepšené funkci membrán mozkových buněk.

   Byl jsem dotázán, jak je to s užíváním bóru u žen s rakovinou prsu citlivou na estrogen. Rakovina prsu je spojována s kalcifikací prsní tkáně. Dle mého názoru je daleko důležitější normalizace metabolizmu vápníku a hořčíku, a posílení funkce buněčných membrán, než se omezit na nejspíš chybný medicínský koncept, zejména proto, že věřím, že rakovinu obvykle lze udržet pod kontrolou dlouhodobou léčbou bakteriostatiky. Proto bych v takovém případě použil bór i Macu.

 

Plísně a fluoridy

  Vzhledem k tomu, že že bór je tak vynikající protiplísňový prostředek, nepřekvapí, že se úspěšně používá při léčbě kandidy. Mnoho zajímavých informací je o tom na fóru Earth Clinic pod titulkem Borax Cures. Lidé do průměrné váhy (75kg) užívají 1/8 čajové lžičky boraxu a ti těžší ¼ lžičky na litr vody. Tu pak pijí během dne 4 až 5 dní v týdnu, tak dlouho jak je třeba. Mnoho přispívajících napsalo, že je to buď vyléčilo, nebo alespoň přineslo značnou úlevu.

  a) „Mám také lupénku, takže bolesti kloubů mohou být lupénkovou artritidou, která se do nich pouští. Po přečtení příspěvků o boraxu na tomto fóru jsem si pomyslel, že bych to měl zkusit. Bože můj! Bolest v kolenou zmizela během jediného dne! ... I lupénka se po dvou dnech pití ¼ lžičky boraxu v litru vody jeví daleko lépe."

  b) Další o plísni na nohou. Namočil si nohy a naplácal na ně hrst boraxu a rozetřel ho po pokožce na nohou. Přestaly okamžitě svědit! Šokovalo ho to! Po několika týdnech jsem se ho zeptal, jak to má s ´atletickou nohou´. „Wow! Už se to nevrátilo! Ta věc to kompletně vyléčila!"

  c) Další nadšené příspěvky jsou o vaginální kandidě. Borax se projevil jako efektivnější, než jiné metody. Běžně si ženy zasunuly jednu kapsli s boraxem do vagíny před spaním a opakovaly to až po dva týdny. Borax také může být vmísen do chladem utuženého kokosového oleje, následně zformovaného a použitého jako čípek. Nedávná vědecká práce tato pozitivní pozorování s kandidou vaginy potvrdila. Kyselina boritá v dávce naplněné kapsle účinkovala v případech kandidy a všech testovaných bakterií odolávajících konvenčním léčivům. Výplach, kvůli přílišnému zředění, nemusí být u odolných forem účinný, ale dostatečný u běžné kandidy. Borax je vzhledem ke své alkalitě účinnější, než kyselina boritá.

  Za zdravých podmínek v nás kandida přežívá ve formě neškodné oválné kvasinky. Ale v momentě, kdy je napadena se řetězí, nejdříve do podlouhlých buněk pseudohyphae, a poté do dlouhých, silně patogenních prorůstajících dutých vláken hyphae. Ta poškozují střevní stěnu a způsobují zánět a syndrom propustného střeva. Tyto buňky a vlákna lze pak najít v krevním řečišti pacientů s rakovinou a autoimunními nemocemi. Kandida také dokáže tvořit odolný biofilm. Má studie ukazuje, že kyselina boritá a borax tvoření biofilmů a metamorfóze kvasinkové formy kandidy na plísňovou zabraňuje. V dalších článcích pokazuji na to, že tento patogenní proces je běžně spuštěn antibiotiky a je prvotní příčinou většiny moderních onemocnění. Tento fakt činí z boraxu a kyseliny borité primární zdravotní nápravu. Tento článek nicméně vyjmenovává i další důvody, abychom jej mohli zařadit na první místo.

  Vědecká revue v 2011 píše: „Kyselina boritá je bezpečnou, alternativní ekonomickou možností pro ženy s opakovanými a chronickými příznaky vaginální infekce v případě, že se standardní metody projeví jako neúčinné." Avšak vzhledem k tomu, že tato metoda je o tolik účinnější, než všechny léky, je otázkou, proč kyselina boritá nebo dokonce ještě účinnější borax nejsou používány jako první výběr.

  Další studie z Turecka poukazuje na ochranný efekt kyseliny borité v potravinách znečištěných mykotoxiny, především plísňovými aflatoxiny. Mezi nimi aflatoxin B1(AFB1) způsobuje rozsáhlé škody na DNA a je nejsilnější karcinogen, jaký byl kdy testován. Zasahuje především játra a plíce a způsobuje také „vrozené vady", imunotoxicitu a dokonce i úmrtí chovných zvířat i lidí. Ošetření potravin kyselinou boritou tyto účinky potlačuje a vede k zvýšené odolnosti DNA vůči oxidačnímu poškození způsobenému aflatoxiny. Silná protiplísňová aktivita bóru je samozřejmě důvod, proč byl bór v první řadě používán v potravinářství jako konzervační činidlo.

  Borax, sdílející osud zneuctění společně s jódovou směsí Lugol, může být úspěšně použit i při očistě organismu od akumulace fluoridů a jedovatých kovů. Fluoridy nejen rozkládají kosti, ale také se zúčastňují zavápnění šišinky a způsobují nedostatečnou činnost štítné žlázy. Borax reaguje s fluoridy na sloučeniny, které tělo dokáže vylučovat močí. Čínská studie použila borax u 31 pacientů s fluoridovanou kostrou. Množství bylo během tří měsíců postupně navyšováno od 300 do 1100mg denně, s tím, že každý měsíc byl vložen týden bez bóru. Léčba byla úspěšná při 50 - 80% zlepšení stavu pacientů.

  d) Přispěvatelka na jednom fóru trpěla fibromyalgií/rosaceou (růže), chronickou únavou a TMJ (problém s čelistními klouby) už 10 let. Věřila, že to bylo kvůli fluoridům. Použila 1/8 čajové lžičky (č.l.) /1g/ boraxu a 1/8 č.l. mořské soli na litr nechlórované vody a pila roztok 5 dní v týdnu. Během dvou týdnů se obličej vyčistil, zarudlost zmizela, tělesná teplota se srovnala, zvedla se jí energie a začala shazovat přebytečnou váhu. Jediným vedlejším účinkem bylo počáteční zhoršení stavu růže.

  e) Další příspěvek: Před sedmi lety rakovina štítné žlázy, další rok adrenalinová únava a pak předčasná menopauza. Další rok kolaps uterusu a následná hysterektomie. Další rok fibromyalgia a neuropatie. V časném dětství fluorovaná voda s fluoridovými tabletami. „Na podzim 2008 jsem hleděla do očí kompletní neschopnosti. Stěží jsem chodila a pro bolesti nemohla spát. Zvracela jsem dennodenně. Poté, co jsem četla o fluoridech, jsem pochopila, kde hledat příčinu problémů. Začala jsem s boraxem 1/8 č.l. denně v litru vody. Během 3 dnů všechny příznaky téměř vymizely."

Metabolizmus vápníku a hořčíku

   Zhruba polovina hořčíku v těle se nachází v kostech a druhá ve tkáních. Pouze jedno procento je v krvi a ledviny se mermomocí snaží tuto krevní hladinu udržet odstraňujíce přebytky. Na druhé straně je 99% vápníku v kostech a zbytek v mezibuněčné míze. Teorie říká, že svaly se s přístupem vápníku do buněk stahují a uvolní se jeho vypuzením, přičemž do nich vstoupí magnézium. Tato pumpa vyžaduje hodně energie, a pokud jí buňky mají málo, vápník se v nich může hromadit. Nedostatek energie může mít příčinu v napadení kandidou, špatném metabolizmu cukrů a tuků, v různých dalších nedostatcích a akumulaci jedů a zplodin. To vede k pouze částečnému uvolnění svalstva, k ztuhlosti a křečím a špatné cirkulaci krve a mízy. Čím více vápníku se přesunuje z kostí do měkkých tkání, tím jsou problémy horší. Vápník mohou akumulovat také nervové buňky, což vede k špatnému přenosu nervových impulsů. Zavápnění způsobuje oční katarakty, snižuje se hormonální a handicapované jsou i další tkáně. Zavápnění v buňkách zároveň způsobuje nedostatek hořčíku nezbytného k aktivaci nesčetného množství enzymů. Jeho nedostatek způsobuje neefektivní produkci energie.

  Další problém spojený se zavápněním je poškozování buněčných stěn, což zaviňuje jejich špatnou průchodnost. Pokud zavápnění přeroste kritickou mez, buňka odumře. Zde můžeme vidět důležitost bóru coby regulátoru funkcí buněčné výměny, speciálně vyrovnanosti vápníku a hořčíku. Při nedostatku bóru nemůže hořčík dovnitř a vápník ven. Toto je stav stárnutí a nedostatek bóru k němu přispívá. Při dobrém zdraví a hlavně v mladém věku je v běžné zdravé stravě poměr vápník/hořčík 2:1 normální a prospěšný. S postupujícím věkem si však při nedostatku bóru pořídíme stav, kdy potřebujeme čím dál tím více hořčíku a méně vápníku. Aby byl bór při nápravě zvápenatělých tkání plně efektivní, je třeba doplňovat spoustu hořčíku. Starším lidem doporučuji 400 - 600mg hořčíku společně s boraxem během dne. Nicméně ústy přijímaný hořčík může mít projímavý účinek, ale je zde možnost doplňovat ho při chronických kloubních onemocněních přes pokožku. Pochybuji, že vápník je vůbec třeba doplňovat. Podle mne mají postižení dostatek vápníku nepatřičně uskladněného v měkkých tkáních a dodávaný bór a hořčík by ho měly přesunout tam, kam patří, tudíž do kostí. Zdravotnickou zaujatost vápníkem považuji za poukaz na urychlené stárnutí.

Co a kolik užívat

  V některých zemích je borax ještě stále k dostání v sekcích pracích prášků. Neexistuje potravinový standart a není ani potřebný. Takřka veškerý borax pochází z Kalifornie a Turecka a nezáleží na tom, zda byl zabalen v Číně či jinde. Nálepka obvykle udává bezpečnou 99% čistotu, která je legální standard pro zemědělské účely. Znečištění je povoleno do 1%. Kyselinu boritou, pokud je k dostání, můžeme použít zhruba ve dvoutřetinovém množství oproti dávkování boraxu.

 

  Užívání boraxu

Boraxu 5g Rozpustit v litru čisté (destilované) vody. Toto je základní koncentrovaný roztok, který držte z dosahu dětí. Standardní dávka je 1 čajová lžička koncentrátu (5ml) obsahující cca 25-30mg boraxu, která poskytuje asi 3mg bóru. Berte jednu dávku s jídlem. Pokud se na to cítíte, vezměte si později s dalším jídlem druhou. Nemáte-li zdravotní problémy, berte to jako stálý doplněk.

  Při potížích, například revmatizmus, artritidu, křeče a cukání svalů, ztuhlé svaly díky věku, a na podporu produkce pohlavních hormonů jste-li v přechodu, navyšte užívání na tři a více standardních dávek, tak dlouho, dokud problém neodezní. Pak přejděte na udržovací užívání jedné až dvou dávek denně.

   V případě kandidy a jiných plísňových a mykotických nákaz, stejně jako pro očistu organismu od fluoridů a nežádoucích kovů, použijte zhruba 1/8 čajové lžičky (500mg) boraxu rozpuštěného v litru vody a pijte během dne. To platí pro podprůměrnou až průměrnou osobní váhu. Jste-li nad průměrem, použijte 1/4 lžičky boraxu (1000mg) v litru vody. Vždy začněte s nižšími dávkami a navyšujte až na požadované maximum. Berte maximální dávku 5x týdně dokud ji potřebujete nebo na střídačku nižší a maximální dávku.

  Při vaginální infekci naplňte boraxem velkou želatinovou kapsli a aplikujte přímo do vagíny před spaním po dobu jednoho až dvou týdnů. Na plísně na nohou navlhčete nohy vodou a vetřete borax do pokožky. Vyšší koncentrace boraxu chutnají po mýdle a je možné chuť potlačit ovocnými šťávami, kyselinou askorbovou nebo octem. V Evropě byly borax a kyselina boritá prohlášeny za reproduktivní jedy a od 10. prosince 2010 už v rámci EU nejsou běžně k dostání. Dnes je borax ještě stále k dostání ve Švýcarsku, ale nelze ho exportovat do Německa. Malá množství (20 - 50g) mohou být k dostání v drogeriích jako jed na mravence a prodej je registrován...

  Bór lze koupit po internetu či v obchodech se zdravím v tabletách běžně obsahujících 3mg bóru. V některých státech EU, jako v Holandsku, mohou ještě obsahovat borax. Zatímco jako doplněk jsou použitelné, nepovažuji je proti kandidě a mykotickým nákazám za účinné. Většina vědeckých prací a osobních zkušeností s revmatismem, osteoporózou a problémy s hormonální produkcí byla založena na boraxu nebo kyselině borité. Není známo, zda neionické formy bóru jsou účinné.

Možné vedlejší účinky

  Zatímco vedlejší účinky farmaceutických přípravků jsou svými negativními a často nebezpečnými důsledky pověstné, u přírodních látek, jako borax, většinou spíš způsobují celkově léčebné a dlouhodobé výsledky. Nejčastějším nepříjemným efektem užívání je Herxheimerova reakce spojená s odumíráním kandidy. Některé osobní zkušenosti posbírané z různých fór poukazují na možnost velice rychlých účinků během několika málo dní. Toto je vždy odpověď funkcí těla. Vysoký obsah vápníku v měkkých tkáních je často příčinou bolestí, křečí a cukání (tetany) svalů. Bór, zvláště v součinnosti s hořčíkem, dokáže svaly velice rychle uvolnit a odstranit problém.

  Při dlouhodobých chronických problémech, se závažným zvápenatěním a velkým množstvím vápníku v měkkých tkáních, v rámci těla nicméně nelze přemístit nadbytečný vápník do kostí v krátké době. To vede ke zvýšenému obsahu vápníku v nejcitlivějších oblastech, speciálně v ramenou a kyčlích. Problém může přetrvávat dost dlouho a může být provázen dalšími křečemi a bolestmi, problémy s cirkulací krve a plasmy a nervovými projevy. Nervové se projevují hlavně sníženou citlivostí v končetinách a může se to projevovat na citlivosti pokožky kdekoliv po těle. Zvýšený transport fluoridů a vápníku může vyvolat i přechodné bolesti ledvin. Takovým reakcím nelze nijak zabránit, pokud směřujeme k lepšímu zdraví.

  Kdykoliv pocítíte takové příznaky, snižte či přerušte dávkování, dokud projev neodezní. Poté opět začněte od malých dávek k větším. Dále velice pomáhá zvýšit příjem vody, kyseliny askorbové nebo jiných přírodních kyselin, a fyzický pohyb.

Jedovatost

  Úřady nás děsí jedovatostí bóru. Stejně tak byste ovšem mohli být zděšeni, jakmile si přečtete, co píší o kuchyňské soli.

NaCl - obyčejná kuchyňská sůl - akutní jedovatost po požití (LD50 - letální dávka, po níž uhyne polovina testovaných zvířat) je u krys 3000mg/kg (3g na kilogram váhy).

  Dlouhodobé účinky na lidi: Mutagenní jed pro savčí somatické buňky. Nejnižší smrtelná ústní dávka zaznamenaná u člověka je 1000mg/kg. Způsobuje neblahé reproduktivní potíže u lidí (potraty) placentární cestou, u citlivých žen může způsobit otravu během těhotenství. Totéž může způsobit u zvířat, včetně porodních defektů kostry, pohlavního ústrojí, svalů a neblahé změny v lůně u samic. Může mít neblahý vliv na DNA. Ve větším množství může dráždit trávicí trakt, způsobit nevolnost a zvracení. Může neblaze ovlivnit smyslové vnímání, celkový metabolismus, srdeční a cévní systém a svaly a vyvolat křeče. Delší vystavení způsobuje dehydrataci, ucpání vnitřních orgánů a agonii.

A nyní se podívejme na borax a kyselinu boritou:

  Nízká jedovatost při ústním užití. LD50 u krys 4500 - 6000mg/kg (4,5 - 6g/kg).

  Reprodukční a vývojová jedovatost: Studie u zvířat (borax - krysa, pes, myš) při velmi vysokém dávkování prokázaly vliv na plodnost a varlata. Studie vlivu kyseliny borité (králík, krysa, myš) při vysokých dávkách vykazují vývojové vady plodu, včetně nízké váhy a malých kosterních změn. Použité dávky mnohonásobně převyšovaly cokoli, čemu by mohl být běžně vystaven člověk. Nebyla zjištěna rakovinotvornost u myší. Během velikých sérií krátkodobých pokusů nebyla zjištěna mutagenita. Lidské epidemiologické studie nevykazují zvýšené onemocnění dýchacích cest, coby rizika v průmyslovém prostředí a chronickém vystavení dělníků prachu obsahujícímu bór, a nemá vliv na plodnost.

  Zde si můžeme povšimnout, že kuchyňská sůl je asi dvakrát jedovatější, než borax a kyselina boritá, mění genetický kód a je mutagenní, zatímco bór je v tomto ohledu neškodný. Nejvyšší riziko otravy požitím je u batolat. Odhaduje se, že 5-19 gramů boraxu může způsobit vážné zvracení, průjem, šok a smrt, ale smrtelné dávky otrav nejsou dokumentované v literatuře. Následující data pocházejí z dokumentace US EPA a Centra pro kontrolu chorob.

  Přehled 784 náhodných požití 10 - 84 gramů kyseliny borité nevykazuje žádná úmrtí. U 88% případů nebyly žádné příznaky otravy. Nicméně byly pozorovány zažívací, kardiovaskulární, jaterní a ledvinové příznaky, stejně jako efekt na centrální nervovou soustavu, podráždění pokožky. Zemřelo několik dětí a dospělých osob, které byly vystaveny více než 84mg na kg váhy, což odpovídá více, než 50g na 60kg tělesné váhy. Zvířecí studie prokázaly jedovatost na reproduktivní orgány jakožto nejcitlivější. Vystavení psů, krys a myší dávkování 26mg/kg, což odpovídá 15g na 60kg vykázalo poškození varlat a spermií.

  Nejvíce byly ohroženy plody a zde byly ze studovaných zvířat nejcitlivější krysy. Jedna studie našla sníženou váhu plodu už při 13,7mg/kg denně, podávaných během březosti. Neefektivní dávka byla stanovena na méně, než 13,7mg/kg/den, což se rovná 5g na 60kg váhy.

  Studie na krysách, která trvala 3 generace, nicméně ani při 30mg/kg/den u všech tří krysích generací neshledala žádnou reproduktivní toxicitu u rodičů ani potomků! Při další podobné studii tří generací krys nebyl při dávkování 17,5mg/kg/den shledán žádný vliv, zatímco další testovaná dávka 58,5mg/kg/den způsobila neplodnost. Lze tedy předpokládat, že denní dávka 20g na 60kg váhy je z hlediska reproduktivních orgánů bezpečná.

  Lidské studie možné asociace mezi snížením plodnosti a vysokých dávek bóru ve vodě, půdě a prachu u tureckých populací pracujících v důlních podmínkách a při průmyslové manipulaci, neshledaly žádnou souvislost. Jedna ze studií, ve srovnání s průměrnou americkou plodností, u dělníků v boraxovém průmyslu dokonce shledala zvýšenou plodnost.

  To vše je důležité vědět, protože právě domnělá toxicita vzhledem k plodnosti je oficiální záminkou současné démonizace boraxu. Výše citovaný bezpečnostní list kuchyňské soli rovněž zmiňuje:
„... zatímco chlorid sodný byl v některých studiích plodnosti použit jako negativní kontrola, byl rovněž použit jako důkaz, že novorozenecké vady způsobuje jakákoli chemikálie podávaná v dostatečném množství za laboratorních podmínek." Držte si to v povědomí při dalším čtení.

Útok na borax

  Různými formami revmatizmu a jeho blízkým příbuzným osteoporózou je ve vyspělých zemích postiženo asi 30% lidí. Osteoporóza je kvůli velikému množství zlomenin zodpovědná za více dlouhodobé nemocniční péče, než kterákoli jiná choroba. Patří k hlavním zdrojům příjmů zdravotnicko-farmaceutického průmyslu. Pokud by se povědomí o schopnostech bóru rozšířilo, tento zdroj příjmů obchodu se zdravím by vyschnul a systém by se hroutil. Protože jde o největší a nejvýdělečnější způsob podnikání na světě, nemůže to být připuštěno.

 Když přišel Dr. Newmham s bórovou léčbou revmatismu, nebyl to pro farmaceutické koncerny problém; informace se šířila pomalu a byla snadno potlačitelná. Internet to podstatně změnil. Většina fondů na výzkum pochází od farma-průmyslu a nevypadlo z něj nic, co by duplikovalo jeho vlastní studie a zkušenosti s osteoporózou a dalšími vlivy. Peníze místo toho proudí do vývoje patentovatelných bórových chemikálií s omezenými schopnostmi, jako chemoterapie, a dokonce do diskreditace boraxu a kyseliny borité. Zkumavková studie zjistila, že relativně malá dávka boraxu (4g!) údajně může poškodit bílé krvinky, stejně jako jiné, předešlé zkumavkové studie „spolehlivě prokázaly" jedovatost vitamínu C... Nejpozitivnější studie dnes přicházejí z Číny, Japonska a Turecka.

  Navíc, PubMed je prý veřejně fundovaná databáze bio-zdravotních výzkumných publikací. Zatímco publikace D. Newnhama a Zhpou L.Y. na jejich seznamu stále jsou, dvě dříve zmíněné důležité publikace o účincích boraxu, a to článek o artritidě v Melbourne a kosterní fluoritidě z Číny, už uvedené nejsou, ačkoli tam patří a svého času definitivně byly na seznamu. Mám podezření, že byly záměrně odstraněny, aby nebyly citované v dalším výzkumu.

  Navíc dochází k veřejnému démonizování boraxu pro „neblahý vliv na reprodukci" a jedovatost u nemluvňat. Nedávno jsem například četl článek od „uznávaného vědce" a člena prý „zeleného spolku pro životní prostředí". Nebezpečí boraxu mu přišlo natolik „úděsné" a natolik přeháněl, že mi většina jeho poznámek otevřela oči. Děkuju pěkně. Netušil jsem, jak je borax jedovatý a v životě už bych ho nepoužil ani při praní nebo vyčištění záchodové mísy.

  Naprosto očividně jde o politickou kampaň, aby se lidé cítili šťastní, že je stát ochrání před strašným nebezpečím tím, že borax odsune do ilegality. Už nyní zde jsou pod stejnými obchodními jmény dlouhodobě používané prací prostředky, dříve obsahující čistý borax, avšak bez boraxu. O nastartování této kampaně se postarala EU. V červnu 2010 byly borax a kyselina boritá překlasifikovány do reprotoxické kategorie 2, což naznačuje, že mohou být ve vysokých dávkách škodlivé reproduktivním orgánům a reprodukci jako takové, a na balení musí být „pirátský znak". Tato iniciativa je součástí světově harmonizovaného systému klasifikace a označení, který má být zaveden všude jak jen to nejrychleji půjde.

Evropská Chemická agentura zdůvodnila překlasifikování bóru takto:

   „Dostupná data nenaznačují podstatné rozdíly mezi snášenlivostí laboratorních zvířat a lidí. Proto je nutno usuzovat, že vlivy na zvířata se mohou projevit i u lidí. Jelikož data o lidských reakcích nejsou dostatečná k demonstraci neškodnosti anorganických borátů na plodnost, 17,5mg bóru/kg/den bylo použito jako NOAEL (bez projevů) pro mužskou a ženskou plodnost. U krys se snížení váhy plodu projevilo při 13,7mg/kg/den a bezpečný limit byl tudíž ustanoven na 9,6mg/kg/denně."

 Ve skutečnosti říkají toto: „Přestože nemáme lidská data, zvířecí studie ukazují, že pro reproduktivní funkce dospělého člověka je denní dávka dvou čajových lžiček boraxu bezpečná. Ale abychom si byli naprosto jisti, že se nikomu nic nestane, zakážeme ho úplně."

 Důležitý je fakt, že se to nevztahuje jen na již zakázané bórové doplňky a přísady potravin. Jde o zákaz boraxu i coby čisticího prostředku, jedu na mravence atd. Protože borax nelze lehce ani vdechnout, ani snadno neproniká pokožkou, je dost těžké vidět, jak by při běžném používání pronikl těmito cestami do těla. Pokud by stejný přístup platil pro všechny chemikálie, nezbyla by na konzumním trhu žádná.

  Rozhodnutí je založeno na klíčové studii publikované roku 1972. Proč byla vykopána až nyní a použita k zdůvodnění zákazu boraxu a kyseliny borité, když předtím nikomu nevadila 40 let? Nedává to žádný vědecký smysl speciálně s ohledem na to, že nástupce boraxu, perkarbonát sodný, je zhruba 3x jedovatější (LD50 u zvířat 1034 - 2002mg/kg/den). I obyčejná jedlá soda, bikarbonát sodný, je při LD50 3360mg/kg/den dvakrát jedovatější, než borax. Žádná z těchto chemikálií nebyla ohledně vlivu na plodnost testována.

 Totéž lze aplikovat na běžné prací prášky. Oficiální výrok: „Nelze očekávat jakoukoli jedovatost, pokud jsou správně použity pro svůj účel - vliv na reprodukci nebyl testován." Složky v těchto produktech jsou jedovatější než borax či kyselina boritá. Proč tedy nemohou být na tento účel povoleny? A jak je to s chemikáliemi, jako sodný louh a kyselina solná? Proč jsou nadále v běžném prodeji?
Bez ohledu na nedostatek jakéhokoliv vědeckého opodstatnění byla boraxu a kyselině bórové postavena hráz, aby prakticky bez výstrahy zmizely z trhu dostupného běžným lidem. Pod kontrolu farmaceutického průmyslu spadly i méně efektivní bórové tablety a jejich distribuce může být pod regulacemi Codex Alimentarius kdykoli a jakkoliv omezena i zastavena. Farmaceutický průmysl tak úspěšně a bezpečně odstranil jakoukoli případnou hrozbu svým ziskům a přežití.

  Zde už nejde ani o léčení artritidy, ale o nezbytný prvek, který je nám odepírán jak v potravě, tak i jako doplněk nedostatečné výživy, prvek, který nutně potřebujeme pro zdravý vývoj a zachování zdraví, proti fyzické i mentální degeneraci, alergiím, zánětům a infekcím. Všechny tyto faktory vyžadují pozornost a musí být adresovány.

Zdroj: https://www.health-science-spirit.com/borax.htm